Vedení Univerzity Palackého v Olomouce spolu s Akademickým senátem UP před dvěma lety rozhodli o zřízení vysokoškolského ústavu CATRIN, aniž by realisticky zhodnotili dopad tohoto kroku na další fungování Přírodovědecké fakulty UP a celé univerzity. V souvislosti s návrhem rektora Martina Procházky na „majetkové vypořádání“ mezi Přírodovědeckou fakultou UP a ústavem CATRIN musíme informovat o rizicích a pravděpodobných dopadech na dotčenou fakultu v případě schválení rektorova návrhu vypořádání. Níže najdete odpovědi na řadu otázek, která v této souvislosti vznikají.

Je ohrožena budoucnost a prosperita Přírodovědecké fakulty UP?

 

Naším posláním je vzdělávání a výzkum. Veškerý rozvoj fakulty byl až dosud prováděn s ohledem a s důrazem na tyto dvě základní činnosti, které se vzájemně ovlivňují a podporují. . Laboratorní prostory vědeckých center v areálu Holice, které jsou ve správě Přírodovědecké fakulty UP vznikly z investic a z úsilí kateder Přírodovědecké fakulty UP. Výzkum nebyl jediným účelem vědeckých center. Tyto jednotky byly přirozeným prostředím pro vzdělávání, kterého byli studenti přímou součástí. Fungující symbióza vědy a výuky měla od prvních ročníků pozitivní vliv na úroveň vzdělávání a tento vliv ku prospěchu studentů strmě rostl s postupujícím studiem. Současné omezení přístupu k laboratořím center, které musí Přírodovědecká fakulta UP strpět po zřízení ústavu CATRIN univerzitou, má jednoznačně negativní dopad při realizaci doktorského studia, ale také přinejmenším ve vyšších ročnících bakalářského a magisterského studia (např. při vypracovávání závěrečných prací apod.). My, vědečtí a pedagogičtí zaměstnanci Přírodovědecké fakulty UP, se vším důrazem upozorňujeme, že tento výpadek nemůžeme nahradit a že v případě schválení předloženého návrhu rektora Martina Procházky bude snížená kvalita vzdělávání trvalá.

Záměr zřídit ústav CATRIN Přírodovědecká fakulta UP nepodpořila a od počátku upozorňuje na zjevné negativní dopady a nejasné cíle tohoto projektu. Přesto fakulta na svůj úkor a s vědomím omezení vlastních práv tolerovala činnost ústavu ve svých prostorech. Přineslo nám to překážky v naši činnosti a extrémní administrativní zátěž dokonce i při vymáhání nákladů, které s obsazenými prostory máme. Nadějí byl opakovaný veřejný příslib rektora Martina Procházky, Akademického senátu UP i mnoha univerzitních funkcionářů i senátorů, že následné dělení Přírodovědeckou fakultu nesmí poškodit. Navržené odebrání majetku s pořizovací cenou více než 600 miliónů korun není ani spravedlivé, ani přiměřené, na části fakulty bude působit velmi destruktivně a na oplátku nemůže nijak přispět k rozvoji univerzity.

Přírodovědecká fakulta UP nyní předstupuje před akademickou obec celé univerzity s čistým svědomím, že postupovala věcně, loajálně a konstruktivně. Orgány fakulty, její vedení, senát a katedry věnovali projektu tvorby ústavu, který má na fakultu pouze negativní dopad, tisíce hodin času a vypracovaly návrhy funkčního řešení, které nebyly ani připuštěny k diskuzi. Nemůžeme se ale smířit s rozhodnutím, které nenávratně a trvale poškodí rozvoj a prosperitu několika klíčových oborů Přírodovědecké fakulty, vrátí je zpět minimálně o jedno desetiletí a sníží náš potenciál ve vzdělávání. Upozorňujeme, že vysokoškolský ústav CATRIN je rizikový projekt, který nemá jasné cíle, a důvody jeho zahájení jsou politické – nikoliv věcné. Při dalším působení CATRIN nesmí být hazardováno s budoucností žádné z fakult.


Odpovědi na některé podstatné otázky:

Je pravda, že Přírodovědecká fakulta blokovala vypořádání majetku mezi fakultou a CATRIN?

Toto pravda není. Přírodovědecká fakulta participovala v mnoha komisích, které měly dělení majetku vyřešit a sama přišla se dvěma funkčními návrhy. V tom jednodušším navrhovala, aby CATRIN hradila fakultě podíl na amortizaci užívaného vybavení. Částka měla být odvozena z pořizovací ceny vybavení a z požadovaného podílu (spolu)užívání. Při racionálním chování by mohl vysokoškolský ústav pokrýt tento výdaj na příští 2-3 roky pouze z peněz, které dostal „do začátků“ nad rámec rozpočtu od minulého rektora. V dalších letech jsou plánovány mohutné projektové příjmy ústavu, z kterého bude pořízeno vybavení nové. Toto řešení bylo jednoduše realizovatelné a umožnilo by ihned činnost oběma jednotkám. Druhý návrh rozdělil přístroje tak, aby ty, které se dublují, dostala každá jednotka po jednom, a takto byly pokryty potřeby všech částí fakulty i ústavu. Návrh současně řešil rozdělení laboratorních prostor do logických a kompaktních celků pro PřF i CATRIN, ve kterých by bylo možno rozumně nastavit systém odpovědností, provozní pravidla a bezpečnost práce.

 

Je pravda, že laboratoře a přístroje, které jsou předmětem sporu, byly získány zásluhou ředitelů center, kteří přešli do CATRIN a je spravedlivé, aby bylo převedeno na ústav?

Laboratoře a přístroje byly získány především z projektových peněz EU. Na tyto prostředky dosáhla Přírodovědecká fakulta UP díky koordinovanému úsilí mnoha kateder, které koncentrovaly své přístrojové vybavení a vědecké kapacity do vědeckých center. Ředitelé center byli vybráni ze „středu“ Přírodovědecké fakulty, z početných kolektivů pracovníků fakulty, kteří připravovali a realizovali projekty. Získali důvěru fakulty při řešení těchto projektů a jejich zásluha je nezpochybnitelná, stejně jako zásluha mnohých dalších, kteří na fakultě zůstali. Práce všech zúčastněných byla zaměstnaneckým dílem pro fakultu oceněná mzdou hrazenou z prostředků fakulty. Bylo by absurdní očekávat, že s podáním výpovědi na jedné fakultě si může zaměstnanec „s sebou odnést na jinou jednotku UP“ i majetek, který mu byl svěřen.

Je pravda, že Přírodovědecká fakulta používá rozpočet na rok 2022 jako prostředek v tomto politickém sporu a úmyslně jeho schvalování blokuje?   

Toto pravda není. Fakulta stále nedostala klíčové informace tak, aby mohl být rozpočet sestaven. Prostory PřF, které CATRIN užívá, spravuje a udržuje ze svých prostředků Přírodovědecká fakulta. Metodiku, podle které se měly náhrady vypočítávat, vedení ústavu odmítlo. Vedení CATRIN navíc některé běžné náklady odmítá uznat. PřF nemá garance od vedení UP, že budou ze strany CATRIN uhrazeny náklady na správu prostor. Nevyřešenou zůstává otázka náhrad, které fakultě náleží a které byly potvrzeny výsledky auditů, jež se rozhodl rektor Martin Procházka pro tento účel vyhotovit. Také případné schválení návrhu na odebrání majetku za více než 600 miliónu korun by mělo pochopitelně závažné konsekvence pro fakultu ve výdajové stránce. Vyhotovení rozpočtu v této situaci bohužel není možné.

Co by znamenalo přijetí návrhu ?

Podstatou návrhu je odebrání uživatelských práv k budovám a movitému majetku, který byl pořízen v minulých letech z prostředků fakulty, a to bez jakékoliv náhrady. V případě budov jde o desítky laboratoří a kancelářských prostor s výměrou více než 4000 m2. To je zhruba  jedenapůl až dvojnásobek kapacity plánované budovy F1 a fakulta nemá šanci v dohledné době tento výpadek nahradit, přičemž prostorové kapacity fakulty jsou neuspokojivé již nyní. Odebrání majetku za více než 650 mil. Kč představuje bezmála 30% procent movitého majetku fakulty a kdybychom jej chtěli nahradit, tak je to zhruba ekvivalent toho, jako by zaměstnanci rok nedostávali mzdu. Odebrány nám mají být i laboratoře a přístroje, které jsou pasportizovány na katedry.

Jaké konkrétní dopady by mělo přijetí návrhu na zaměstnance a studenty fakulty?

Návrh představuje mimořádně hrubý a bezohledný zásah do fungování fakulty, která již nebude moci zajišťovat všechny činnosti v dosavadním rozsahu a kvalitě. Přímým dopadem bude nemožnost prakticky vyučovat některé moderní experimentální techniky, pedagogové nebudou moci vypisovat některá témata bakalářských, diplomových a disertačních prací, což zasáhne akreditované studijní programy zejména na oboru Chemie. Pracovníci budou značně hendikepovaní v možnostech získávání grantů, které nyní tvoří významnou část příjmů fakulty, v navazování vědeckých spoluprací s partnery s akademické i komerční sféry. Vážný problém představuje, že prakticky celé přízemí budovy G (RCPTM) má být ve výhradním užívání CATRIN, neboť jde o jediné podlaží v budovách PřF (včetně budov na Envelopě), které má zpevněné podlahy a zvětšené dveře umožňující instalaci velkých experimentálních aparatur. Návrh nám fakticky znemožňuje používání těchto aparatur nyní i jejich pořízení do budoucna.

Nepřímo se situace dotkne i všech ostatních pracovišť na fakultě. Fakulta má výdaje, které jsou hrazeny centrálně (např. studijní oddělení, Pevnost poznání, ad.). Pokud bude základna (celkový objem) příjmů fakulty menší, zůstane po odečtení těchto nákladů na katedry procentuálně menší balík peněz, ze kterého mohou financovat mzdy svých pracovníků nebo investice do svého rozvoje. Pokud budeme muset investovat do vybudování laboratoří, abychom nahradili ty, které nám mají být odňaty, nezbydou finance na jiné investice. Dlouhodobě se dá očekávat logický pokles fakulty ve srovnávacích žebříčcích a tedy úbytek kvalitních uchazečů.


Vedení Přírodovědecké fakulty UP:

děkan Přírodověcké fakulty UP, doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D.  

Za senátory akademických senátů zastupující Přírodovědeckou fakultu UP:

předseda AS PřF, doc. Mgr. Karel Lemr, Ph.D.

senátorka AS UP, senátorka AS PřF, doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. 

senátor AS UP, senátor AS PřF, doc. Mgr. Michal Botur, PhD.

studentský senátor AS UP, studentský senátor AS PřF, Mgr. Aleš Stejskal 

Za vedení dotčených kateder:

vedoucí Katedry fyzikální chemie PřF, prof. RNDr. Libor Kvítek, CSc.

vedoucí Katedry anorganické chemie PřF, Doc. Ing. Radovan Herchel, Ph.D.

vedoucí Analytické chemie PřF, doc. RNDr. Petr Bednář, Ph.D.


Více informací k tématu lze nalézt na Diskuzním Žurnálu  a na UP reflexi, která je přístupná studentům a zaměstnancům UP (k přihlášení jsou třeba přístupové údaje k portálu UP). Tématu se věnuji podcasty senátora AS UP, Michala Botura.